Historie
Několik historických fotografií, které se zachovaly
Zde se Vám pokusím sdělit několik řádků o
tom, jak postupovala léta v našem sdružení a co naši předchůdci při
zakládání honitby zažili, jaká zvěř se v jednotlivých obdobích lovila a
vůbec, jak šel čas v našem spolku MS Vysočina Čechtice.
Před rokem 1948 vlastně žádná sdružení ani spolky neexistovaly, neboť myslivost a lovy obecně byly pouze výhradou majitelů pozemků, kteří brali lov především jako kratochvíli. Dle kroniky se zvěř nepřikrmovala, nebyly postaveny zásypy ani krmelce a stavy zvěře v krutých zimách utrpěly velké ztráty. Pokud se pořádal hon, byli zváni pomocníci z řad obyčejných lidí, aby byla zvěř na pozemcích majitelů lovena. Pozvaný musel mít lovecký lístek a pak občas mohl dostat odměnou kousek zvěřiny, ale většinou bylo pravidlem, že majitel bral za odměnu pouze to, že se lovci mohli honu zúčastnit, a tak pro něj pracovali zdarma. Tenkrát však jiná možnost mysliveckého vyžití nebyla.
Po roce 1948 dochází k zakládání mysliveckých společností. jejichž členové začínají systematicky pečovat o zvěř v honitbách a odstřel se stává plánovaným.
V roce 1950 byla honitba kolem Čechtic pronajata panu Františku Kobernovi, který ji rozdělil na několik dílů. Jeden z nich si nechal pro svoji vlastní potřebu a zbytek rozdal ostatním, aby měli také možnost mysliveckého vyžití. Je to však období kolektivizace zemědělství a zakládání JZD. Vzhledem k tomu, že pan Kobrna se odmítl stát členem družstva, byl mu lovecký lístek odebrán a o honitbu přišel.
Tyto okolnosti přispěly k založení první myslivecké společnosti v Čechticích a to dne 5. 11. 1950 v hostinci u
Šteinců. Tento spolek dostal název Lidová
myslivecká společnost v Čechticích. Do této společnosti patřily okolní
vesnice jako Borovnice, Kuňovice, Strojetice, Jeníkov, Čáslavsko,
Mnichovice a Chýstovice. Zakládajícími
členy byli pan František Šteinc ve funkci předsedy, František Císař jako místopředseda,
Karel Forst dělal jednatele, František Černý zase pokladníka,hospodářem se
stal Emil Vrána a Jiří Vrána pracoval jako lovčí. Členy výboru byli Čermák
Václav, Vopálka František, Turek Ladislav, Mareš Antonín a Hons Jaroslav.
Začátky byly krušné, peníze nebyly, posedy, krmelce ani kazatelny se v revíru nevyskytovaly a o krmení na zimu ani nemluvě. Zakládající členové tedy začali vše postupně a pomalu napravovat. Stavěli posedy, boudy koroptvím, krmelce, dělali brigády v JZD, sekali louky, pracovali v lese a to jen proto, aby sehnali nějaké to obilí na zimní měsíce a peníze do pokladny na nákup materiálu pro výstavbu mysliveckých zařízení.
Naši předchůdci to měli složitější i v tom, že museli dodávat zvěřinu do výkupního podniku, který zajišťoval dostatek masa pro Prahu. V tomto roce byli nuceni odevzdat 81 koroptví, 78 zajíců a 15 bažantů.
V roce 1951 se na území, které naši předchůdci obhospodařovali, přemnožili divocí králíci, což bylo spásné pro finanční situaci členů myslivecké společnosti a odlovem si přivydělali nějakou tu korunku k dobru.
Rok 1952 byl rokem sloučení Čechtic a Otročic a došlo i ke změně hospodáře, kterým se pro tuto chvíli stal pan František Průša. O dva roky později se k Čechticím připojilo i Černičí, které nebylo původně součástí Lidové myslivecké společnosti v Čechticích. Novým hospodářem se stává pan Gustav Havel.
1954 - Vzhledem k tomu, že se v tomto období hospodařilo převážně se zvěří drobnou, snažili se myslivci hlavně o vysazování remízků a úkrytů pro bažanty a koroptve.
Protože se opět musela plnit dodávka zvěřiny, byli myslivci nuceni konat odlov i na klesajících stavech drobné zvěře, ale ani tak se nepodařilo požadované množství odlovit, neboť koroptve zmizely z revíru zcela. Pořádaly se tedy soutěže na odlov zvěře škodné, která se také velkou měrou podílí na úbytku zvěře pernaté.
Jak jsem se již zmínila, naši zakládající členové začali s úplně holýma rukama, a tak ani pokladna nebyla připravena na zaplacení všech potřebných věcí, ale protože členové zažili dobu dřívější, kdy nemohli vlastně ani s puškou do lesa vyjít, přispěl každý z nich na zaplacení nájmu z vlastní peněženky, a to částkou na tehdejší poměry nemalou - 50 Kčs. V tuto dobu se také mění název na Sdružení myslivecké společnosti v Čechticích.
1955- začíná se konečně dostavovat úspěch za tvrdou práci našich zakládajících členů a stavy zvěře se začínají zvedat. Na škodnou, která je třeba likvidovat, se nakupují otrávená vejce, neboť myslivci nestačí všechny tyto škodící tvory likvidovat.
Bohužel tohoto roku se zjistila nemilá nákaza v podobě myxomatózy u králíků, kteří v posledních letech tak dobře zvyšovali stav pokladny, že bylo nakázáno je vystřílet. To je již druhý tvor, o kterého naši zelení přátelé přišli hned po bídném stavu koroptví.
Z vyšších míst bylo také nařízeno, že hospodářem se může státi pouze člen, který má vyšší zkoušky z myslivosti a pes používaný k myslivosti musí mít rodokmen a zkoušky.
1957 - v tento rok se v našem blízkém okolí objevili první divočáci a to v revíru Jizbice. Vyplatí se citovat kroniku, která tento slavnostní okamžik dokonale popisuje: "Nejprve jsme nacházeli stopy této zvěře, ale žádný kus jsme neviděli. Divočáci se více zdržovali v sousedním revíru zvaném Jizbice. Na naše pole docházeli pouze v noci a tropili zde veliké škody. Ať jsme dělali, co jsme chtěli, sejít jsme se s divočákem nemohli. Při jedné obchůzce k zásypům setkali jsme se hned se třemi kusy, a jelikož byli střelci rovněž tři, pustili se odhodlaně do nich. Opravdu se jim podařilo jednoho divočáka ulovit. Však to byla sláva! ŠŤASTNÍ střelci přivezli úlovek na sáňkách sem do Čechtic a v hostinci u Šteince zle oslavovali. Když pak chtěli divočáka naložit do autobusu, vyváleli se nejdřív ve sněhu, potom v barvě divočáka, rozlomili vypůjčené sáňky a nebýt ostatních cestujících v autobuse, kteří ochotně pomáhali při nakládání, snad by úlovek domů nepřivezli. Po Vlašimi prasátko vozili tak dlouho, až je únava zmohla a zahnala do postele." V našem revíru však takové štěstí neměli a jak se dále dočteme, ani dlouho mít nebudou.
1958 - kvůli stále se zvyšujícímu stavu škodné zvěře bylo domluveno, že každý člen musí odlovit určitý počet těchto nepřátelských tvorů a kdo neodloví, musí ušlé body doplatit.
Ne pouze tlumení škodné bylo náplní členů, nýbrž i osazování remízků, neboť díky mechanizací se stávalo, že JZD rozorala meze, ve kterých měla zvěř útočiště. A tak se díky pilnosti členů začaly opět zvedat stavy koroptví.
Za vzornou práci pro revír bylo členům zakoupeno stejných zelených klobouků.
1959 - Díky zvyšujícímu se stavu koroptví bylo možno 150 z nich odchytit a tím ušetřit nějakou tu korunku do společné pokladny.
Ale ani tak se nezapomínalo na hubení škodné, a proto byl od sousedů z Nakvasovic propůjčen výr. Výsledky se brzy dostavily, ale během stále větší oblíbenosti Kubíčka jim tento tvor zlenivěl - "místo na kozlíku sedal pod ním a blaženě spal. Museli jsme ho všelijakým způsobem budit a nutit ho, aby se alespoň kapku pohyboval."
1960 - Myslivci se opět snažili o vzrůstající stavy drobné zvěře, a tak využili každého místa, které jim bylo přiděleno, došlo tak k vysázení remízku u Chrastovic, pak zase na Šibenici nebo na Skalkách a podobně.
Členové spolku se starali však i o dobro svých spoluobčanů, kterým pořádali takzvané myslivecké večery, kde promítali lidem různé filmy s mysliveckou tématikou. Chtěli ale vzbudit zájem i u dětí, takže pořádali přednášky ve školách, za což jim bylo od školáků vyrobeno 80 ptačích budek.
V tomto roce také došlo ke sloučení společností do Jednoty československého svazu, kam spadají kromě Čechtic i Křivsoudov, Strojetice, Mnichovice, Keblov, Borovnice, Chmelná a Jeníkov.
1961 - tohoto roku stal se hospodářem pan František Černý, ale neboť tento rok tragicky zahynul, zastupujícím hospodářem se stává pan Jiří Vrána, ne však na dlouho, neboť zdravotní komplikace ho přinutily vzdát se této funkce a to ve prospěch pana Josefa Forsta.
K našemu již tak velkému společenství v Čechticích byly připojeny Práchňany a Sudislavice, a tak se rozloha naší honitby ještě zvětšila.
Je založeno pětičlenné družstvo pro závody na asfaltové holuby, které jezdí po celém okrese. První kolo vyhrál pan Forst.
Zvěř má sice vzrůstající tendenci, a tak se zvyšuje i odlov a odchyt, nicméně krutá zima, která přišla, zapříčinila mnoho úhynů a velké ztráty i přes veškerou snahu našich zelených přátel.
1963 - se rozhodli myslivci, že se pokusí udělat něco pro to, aby se zvěř po krutých zimách vzpamatovala, a vypustili do našeho revíru bažanty, kteří měli pomoci zachovat původní stavy této pernaté zvěře.
Probíhaly také úpravy honebních celků a nezřídka se stalo, že nějaká oblast byla zakreslena dvěma různým spolkům. Pak docházelo k nemalým potyčkám a často museli přijet lidé z okresu rozhodnout, kdo má pravdu. Tak tomu bylo i s místem zvaným Hejdučka, která byla připsána Chyšné i Čechticím, a protože nebylo rozhodnuto, komu právem toto území patří, nemohl na něm lovit nikdo.
Došlo tohoto roku také ke změně názvu na Myslivecké sdružení Čechtice. Cílem těchto změn bylo i připojení menších celků k těm větším, aby se hospodařilo na větších rozlohách.
Nutno ještě říci, že tohoto roku byla založena kronika, která nám dává všechny tyto informace, díky kterým se dozvídáme, jak to fungovalo dříve. Pan Karel Forst slíbil, že se pokusí dopsat vše od počátku vzniku spolku až doposud, a tak se také stalo.
1964 - nastupuje jako hospodář pan Zdeněk Babický. V tuto dobu však ubývá rapidně zvěře, především kvůli zemědělskému hospodaření, ničení mezí ale i vlivem škodné zvěře. Velké škody nastávají také během sečení luk, kdy jsou vysekána hnízda pernaté zvěře.
1965 - byl zakoupen traktor za "směšnou" částku 800 Kčs. Ten pomáhá myslivcům jak při stavbě mysliveckých zařízení, ale hlavně v zimním období, kdy je třeba roznášet zvěři dostatek krmiva, aby netrpěla hlady. K traktoru je pořízena i kára a ta je upravena pro potřeby lovu, tudíž jsou na ni namontovány lavice pro lovce a do jejího středu tyč, kde se vozí ulovená zvěř.
Na hubení škodné myslivci opět nestačí, a tak je objednáno 150 otrávených vajec.
Kvůli vysekaným vejcím je zapůjčena na zkoušku umělá líheň a hned je v ní odchováno 18 koroptví a 50 bažantů.
Aby se místní myslivci měli kde scházet, bylo domluveno, že se jim vytvoří místnost - klubovna v hotelu Zlatá Praha, kterou si můžou uzpůsobit dle svých představ a libovolně se zde shromažďovat.
1966 - Líheň se zdá být opravdu přínosnou, neboť v tomto roce bylo odchováno dalších 59 bažantů, 4 koroptve a 1 perlička.
Pro zvyšující se potřeby pohybu po revíru byl zakoupen další traktor jako pomocník na velké vzdálenosti.
Ve škole je založen kroužek pro žáky s cílem, že si zde vychovají zdatné pomocníky a nástupce.
Tohoto roku je též pořádán 1. Babský hon, což znamená, že v roli honců se vyskytují manželky našich myslivců. Kdo ji nepřivedl nebo naschvál zapomněl, musel zaplatit pěknou pokutu.
Dochází také k odchytu zajíců v lokalitě Skalka, přičemž pomáhají žáci ze ZŠ. Kolikrát to bylo nebezpečné, ale také se zažilo mnoho legrace. "Kdo by nevěřil, může se zeptat Jirky Vrány. Ten dostal od zajíce takovou ránu, až mu zajíc brýle rozbil."
1967 - pokračovalo se v tlumení zvěře škodící myslivosti, a to ne pouze pro snahu členů odlovit co nejvyšší množství, v čemž byly pořádány soutěže, ale taktéž zakoupením 210 otrávených vajec, aby byl efekt co nejvyšší a drobné zvěře zůstávalo v honitbě víc a víc.
Tohoto roku se však objevila v našem revíru prašivina a přidělala další starosti našim zeleným kamarádům.
Pořádání Babského honu se stalo tradicí a velmi oblíbenou činností, jak se můžeme dočíst: "A jak se dovedly vystrojit! Každá tepláky, vysoké boty a ozbrojená pořádným klackem, řádily v houštinkách, že ustrašení zajíci nevěděli, kam skočit. I jinak se dovedly ženušky řádně zajistit. Sám jsem viděl, jak při odpočinku vytáhla jedna malou lahvičku z kapsy, nabídla ostatním doušek ohnivé vody a pak si dala doušek sama. Nevím - snad pro zahřátí, a nebo proto, aby se jí při vyhánění zvěře z houštiny lepší křičelo."
Na konci roku byla provedena pro nás tak tradiční novoroční salva, která se dělá dodnes na počest ulovené zvěře a pro přání všeho hezkého do nového roku.
1968 - Byl to rok politického neklidu a do naší země vpadla vojska. Podepsalo se to nejen na psychice našich myslivců, ale i na zvěři, která jednak neměla klid a i lov byl pro vojska obvyklou záležitostí, čímž utrpěly kmenové stavy zvěře.
Bylo zakoupeno nákladní auto na pomoc při práci v honitbě a pro informovanost všech členů se také sepsaly myslivecké stanovy. .
Další krutou zprávou tohoto roku pro naše zelené přátele byl výskyt další choroby - slintavky. Kvůli té byly zakázány všechny hony.
1969 - Po politickém převratu začala doba, kdy každý člen nemusí pracovat pouze pro svůj hlavní cíl, což je zvěř v našem revíru, ale musí se podílet i na práci pro lesy, a to každý člen 200 hodinami, 100 hodinami u MNV, dále musí usušit 2q sena a vysázet 250 stromků. Práce to opravdu nebylo málo a je jisté, že ne každý se mohl myslivcem stát, neboť to byl drahý koníček, a stál mnoho času.
Docházelo také k odchytu zajíců a povinným dodávkám masa pro lepší zásobování měst. Z odchytu však naše sdružení mělo alespoň nějaký příjem za poctivou práci. Aby měli co odchytávat, muselo se stále bojovat proti škodné zvěři a to i nákupem otrávených vajec, kterých bylo toho roku objednáno 230.
Myslivci se také dohodli, že lov jako lov a pronajali si dva rybníky - Ventišku a U Bažantnice, o které se budou nyní také starat.
Pořádalo se mnoho honů, které měly zajistit dostatečné množství masa na dodávku, ale i nějakou tu odměnu členům za celoroční práci. Dobrého si přitom užili moc a moc: "Najednou se stalo, že vyletěl bažant a střelec se začal šacovat a křičet, počkej-počkej, Pepíku- Franto, půjč mi patronu." Také není divu, byla to doba nejhojnějšího výskytu drobné zvěře v čechtickém revíru, kde se na jednom honě střílelo kolem 126 bažantů a 66 zajíců.
Práce bylo se zvěří mnoho, a tak se myslivci odměnili nejen pohledem na zazvěřenou krajinu, ale i zakoupením mysliveckých šatů pro své členy.
1970 byl nešťastným rokem pro naše myslivce. Krutá zima způsobila úhyn 50% zajíců a srnčí zvěře a třetinu bažantů. Na srovnání stavů zakoupil spolek vlastní líheň, aby pomohl zvěři vzpamatovat se z tohoto smutného stavu. Hned se podařilo v líhni zachránit 8 koroptví a 92 bažantů, ale i tak byly škody veliké.
Další opatření pro zvýšení stavů bylo namontování plašičů na traktory, aby při senoseči vznikly co nejmenší škody.
A bojovalo se i se škodnou, pro kterou bylo objednáno dalších 240 otrávených vajec. Těmito opatřeními a odstřelem se podařilo uchránit zvěř před 21 psy, 74 kočkami, 34 vranami, 10 strakami, 23 sojkami, 19 tchoři, 16 lasicemi. Je pravda, že dnes je myslivost jiná a většiny těchto živočichů si v současné době ani nevšimneme, ale doba drobné zvěře toto opatření vyžadovala.
Jezdilo se i na závody ve střelbách. Na skeetu nás reprezentoval pan Babický, Forst a Jaroš a tito si zasloužili 1. místo OV ČMS. V disciplíně baterka to byl pan Špoula, Kohout a Černý, kteří nám vyhráli místo třetí.
Členové toho roku odpracovali neuvěřitelných 2437 hodin brigád, z čehož 1687 bylo pro revír a to je hodně znát.
1971 - došlo opět ke změně názvu, a to na MS Rovnost Čechtice.
Práce na kronice se nyní zhostil pan Jan Staněk, který se této činnosti bude věnovat mnoho let a to z důvodu úmrtí dosavadního pisatele pana Karla Forsta.
Hospodářem pro toto období se stává pan František Špoula, který rozděluje náš revír na 5 úseků, za které budou zodpovídat členové F. Špoula, J. Vrána, K. Forst, J. Pajer a J.Hejzák.
Vzhledem k tomu, že během velkých mrazů uhynulo mnoho a mnoho zvěře, rozhodli se členové, že budou dělat vše potřebné pro obnovu stavů a tak pronajali stodolu, kde si mohou skladovat seno a obilí.
Ovšem aby toho nebylo málo, ne pouze zima způsobila zvěři obrovské problémy, ale během června, tudíž v době rození mláďat, přišly velké deště, které ještě více zredukovaly i tak pochroumané stavy zvěře.
1972 - i přes velmi snížené stavy drobné zvěře bylo třeba odchytit a prodat zajíce, kteří velkou měrou obohacovali pokladničku sdružení. Tento rok jich 99 bylo prodáno nebo vyměněno se soudními sdruženími na obnovu krve. Také se podařilo členům dodělat a zprovoznit kulovou střelnici u Vojtěcha, kde se konaly pravidelné zkoušky těchto zbraní před odlovem srnčí zvěře.
I tohoto roku přineslo počasí značné problémy, neb jako předchozího roku začaly v červnu silné deště a krupobití, což způsobilo opět velké škody na drobné zvěři. Také mechanizace a nově i zavedení práškování brambor způsobily další úbytek stavů zvěře.
1973 - za těch pár let, co myslivecké sdružení v Čechticích vzniklo, udělali tehdejší myslivci mnoho práce a můžeme to vidět i na stavu mysliveckých zařízení, neboť v tuto dobu vlastnili již mnoho krmných zařízení a to: 12 velkých seníků, 28 jeslí, 29 zásypů.
1974 - honitba v tuto dobu měřila 2 180 ha, z čehož pouze 371 ha připadalo na les. Proto bylo nutné zvěři podávat dostatek krmení na zimu. Myslivci si připravili 30 q sena, 5 q soli, 6 q směsi pro srnčí, 16 q směsi pro pernatou zvěř, 4 q pšenice a 130 q zadiny. Krmilo se dost a dost.
Aby se mohli obnovit stavy drobné zvěře, vysazovaly se další remízky a kácely se přerostlé stromy v těch úsecích, kde pernatá zvěř měla svoje útočiště. Došlo také k zakoupení vlastní líhně a přikoupeno bylo i 200 kusů bažantíků, kteří byli do revíru vypuštěni s nadějí, že to pomůže k zazvěření honitby. Později se ukázalo, že to nemělo smysl, neboť po bažantech jako by se slehla zem.
Byl zakoupen další traktor se sklápěcím valníkem a původní traktor s nákladním autem byly propůjčeny na stavbu dálnice, což spolku vyneslo pěkných pár korun do společné pokladny.
1975 - Tohoto roku byla našemu spolku vypovězena smlouva na oba pronajaté rybníky, kde si myslivci přilepšovali péčí o ryby a získávali jiný druh masa při výlovech.
17. 10. se také konečně poštěstilo a v tomto roce byli konečně uloveni první divočáci v našem revíru. "Nu a přišel pátek, kdy při silážování a sekání kukuřice byla obeznámena na Otročicku divoká prasata. V pozdních odpoledních hodinách obestoupilo lán kukuřice několik našich myslivců. Honci pak vyhnali asi 8 divočáků, z nichž pak byli 3 na konečném výřadu, což se také rychle rozneslo po celém širokém okolí."
1976 - Pro stále se snižující počet pernaté zvěře bylo dohodnuto, že se vybuduje odchovna bažantích kuřat v bývalé drůbežárně a voliéra v Růžkových Lhoticích. Bylo zakoupeno 1 000 bažantíků, kteří byli vypuštěni do revíru. Bohužel ani tento rok to nepřineslo téměř žádný užitek. Možná je i na vině zákaz lovu káňat, která mají naši drobnou zvěř jako chutnou svačinku.
1977 - pro nízký stav zvěře se tohoto roku nekonaly téměř žádné hony, dokonce i oblíbený Babský hon je z tohoto důvodu zrušen.
Co se povedlo, bylo schválení bažantnice v Boudalicích, díky které doufají myslivci v opětovné zvýšení drobné zvěře a dostatku mysliveckého vyžití.
V tomto roce odpracovali členové na brigádnických hodinách neuvěřitelných 3050 hodin, ale na zvěři to bohužel není stále znát.
1978 - pro zdravotní stav pana Jana Staňka, který v současné chvíli není schopen vést kroniku, byl vyměněn pisatel a prozatímně se jím stává pan Lubomír Černý.
Do revíru je vypuštěno dalších 230 bažantů z odchovny v Růžkových Lhoticích s přáním, aby se konečně začaly zvedat stavy bažantů v našich podmínkách.
I tohoto roku se také konaly oslavy 1. máje, k čemuž se připojili i naši myslivci. A to ne pouze finančním obnosem, ale též výzdobou alegorického vozu a účastí v slavnostním průvodu.
V revíru sice ubývá stále drobná zvěř, ale díky stavbě Želivky se u nás tu a tam začne objevovat nějaká ta divoká kachna. Alespoň trochu vyžití měli ti naši myslivečtí kolegové.
1979 - opět se pracuje na snaze zvýšit počty bažantů, a proto je zakoupeno 500 kuřat do odchovny v Růžkových Lhoticích a ta jsou poté převezena do voliéry v Boudalicích, kde je později také vybudována vypouštěcí voliéra, aby docházelo k co nejmenším ztrátám na životech těchto mladých a nezkušených kuřat.
Tohoto roku se také v našem revíru objevuje vzteklina u lišek, která ovšem nepomůže k zredukování jejich stavu, ba naopak, jak se později dočteme.
A ne pouze stavy bažantů jsou kritické. V letošním roce je dokonce z vyšších míst zakázán úplný odlov zajíce, pro jeho velmi nízké stavy, a tak ani toto potěšení myslivcům nezbylo.
1980 - ani tohoto roku se myslivci nevzdávají. Rozhodli se bojovat hlavně proti škodné zvěři a k tomuto účelu bylo zakoupeno 5 umělých nor.
Hony na kachny ani jinou drobnou se konat nemohly, a to jak z důvodu nízkého stavu této zvěře, ale i z důvodu výskytu vztekliny. Nemohou se ani odebírat znaky za odlov škodné, a tak se těžko soutěží v tom, kdo tuto práci dělal celý rok nejpoctivěji.
Ubývá nejen drobné zvěře, ale dokonce i srnčí zvěř nezvládá nápor zemědělství a s ním spojenou mechanizaci a chemizaci polních rostlin. Bylo tedy zažádáno o přidělení chovu zvěře mufloní a s nadějí očekáváno, zda bude tento chov povolen.
Toho roku nebylo moc co lovit, a tak se práce směřovala na dobudování brokové střelnice, kde třeba budou mít myslivci střeleckého vyžití, když si tak málo vystřelí na zvěř.
1981 - v této době dělali myslivci osvětu pro laickou veřejnost, a to např. výstavou Příroda- člověk- myslivost. Na této výstavě byla představena práce v honitbě, ale předvedeny byly i trofeje, diplomy, medaile, nebo lovečtí psi, kterých v tu dobu mělo sdružení 7 (5 ohařů, 1 norníka, 1 barváře).
1982 - střelnice měla být rozšířena o další disciplínu a tím byl zajíc na průseku, kde měli naši lovci možnost zvyšovat svoje lovecké umění.
V tomto roce proběhlo slučování do větších spolků, a tak bylo v důsledku integrace honiteb v okrese Benešov naše MS zrušeno a podána přihláška do nových MS. 1. 9. tak vznikl nový MS skýtající 43 členů - z Čechtic jich bylo 22, z Jeníkova a Nakvasovic 15, z Jizbice to byli 4 myslivci, z Borovnice 1 člen a 1 z Keblova. Hospodářskou činnost i nadále provozuje pan Franišek Špoula.
Výměra této honitby činí 3692 ha, z čehož připadá 2546 ha na zemědělskou půdu a 1146 ha na lesy.
Opět byli zakoupeni bažanti, a to v počtu 80 kusů bažantích kuřat.
1983- pokračuje se v hubení škodné zvěře, a to koupí dalších 3 umělých nor. Opět jsou plněny brigádnické hodiny v neskutečném množství. Tento rok členové odpracovali 5369 brigádnických hodin.
1984 - V rámci osvěty dětí je veden ve škole myslivecký kroužek, který se setkal s velkým úspěchem a zájmem.
Na čechtický rybník je vypuštěno 52 kachen a je zde pro ně vybudována i voliéra. Možná po neúspěšném hospodaření s bažanty by toto mohla být lepší varianta mysliveckého vyžití. A proto, že se stále snaží zvyšovat stavy drobné zvěře, odmítli tehdejší myslivci schválený chov zvěře mufloní.
1985 - kronikářem se stává opět pan J. Staněk, který se dostal ze svých zdravotních problémů.
Vysazeno je v tomto roce 200 bažantích kuřat a 300 kachen. Stále jsou tedy snahy obnovit původní faunu v našem revíru.
1986 - na zámku v Růžkových Lhoticích je pořádána výstava trofejí a zbraní, které se zúčastnila i nemyslivecká veřejnost.
Vystavena je odchovna kachen, jelikož kachny jsou slibnou zvěří pro myslivecké potěšení. Objednáno do ní bylo toho roku 300 kachních kuřátek.
Vzhledem k tomu, že se do naší honitby začíná rozšiřovat vysoká zvěř, je zažádáno o její odstřel, a to hlavně z důvodu vysokých škod, které tady páchá.
1987- bylo opět pokračováno s vysazováním kachen do nově vystavené kachňárny, a to v počtu 270, aby bylo na podzim co lovit.
1988- byl sepsán nový vnitřní řád pro členy MS.
1989 - myslivcům byla přidělena dvě políčka u Jizbice, kde si mohou libovolně hospodařit a získat tak krmivo pro zvěř na zimní měsíce. Na jedno z nich byla zaseta kukuřice, na druhé ječmen. Kukuřice se nechávala stát do jara, aby po celou zimu měli členové sdružení možnost obstarávat si krmení pro lovnou zvěř.
Z vyšších sfér bylo rozhodnuto, že na takto velkou honitbu o rozloze 3692 ha musí být 62 členů. Organizace mají možnost si je sehnat, anebo jim budou tito členové přiřazeni. Není to malé číslo na to, že v současné době má spolek pouze 36 členů.
Do voliéry je zakoupeno 100 kuřátek bažantů a na čechtický rybník je vypuštěno 150 kachňat.
1990 - a je tu rok, v kterém se rapidně mění politická situace a členům MS se začíná volněji dýchat. Hned byly uspořádány nové volby, které probíhají tajným hlasováním. Do funkce hospodáře se dostává zpět pan Zdeněk Babický.
Dochází k podání žádosti, aby mohla být opět osamostatněna honitba Nakvasovice - Jeníkov, ale tato žádost schválena nebyla, a tak nadále zůstává tento úsek připojen k čechtickému revíru.
Na lovecké vyžití členů je opět zakoupeno 100 kachen a 200 bažantů, ale je také domluven poplatkový hon na Konopišti, jako odměna za vykonanou práci pro členy sdružení. Tenkrát se jich podařilo ulovit 339, což bylo jistě velmi pěkné zpestření pro naše pracovité členy. Avšak bažantům v Boudalicích se vedlo zle, neboť někdo zapomněl dobře dovřít vrátka u voliéry a 120 bažantům se podařilo zmizet neznámo kam. Nezahálel ale hospodář a na hon se mu podařili sehnat jiné bažanty.
Na Moravě se šíří další nepříjemná nemoc ohrožující i naše divoká prasata - prasečí mor.
1991- I tento rok se pořádal hon na Konopišti, kde si členové hezky zavzpomínali na naši dříve zvěří zaplněnou honitbu. Ale i do našich odchovných zařízení bylo opět nakoupeno dostatek zvěře na podzimní radovánky, a to 100 kachen a 150 bažantů, o které se myslivci do podzimu poctivě starali.
1992- letošního roku se již hon na Konopišti nekonal a to z důvodu příliš vysokých cen. Bylo rozhodnuto raději pořídit členům za odměnu pěkné hubertusy, které se jim budou během zimního období při práci pro revír určitě hodit.
Proto, aby si mohli myslivci také zalovit, bylo nakoupeno opět 150 kachen a 150 bažantů z polodivokého chovu.
Tohoto roku dostává naše sdružení nový název a to Myslivecké sdružení Vysočina Čechtice a při této příležitosti dochází k podepisování nájemních smluv s vlastníky půdy.
Stále se objevující mor u prasat nutí myslivce zvýšit jejich odlov a i vzteklina způsobuje nemalé problémy. Na tu se ovšem našel lék a členové jsou povinni na liškách provádět vakcinaci, aby se této nemoci zbavily.
Tohoto roku požádal Jiří Smetana o vyčlenění Jizbice pro vlastní potřebu. Samozřejmě, že se zvedla velká vlna nevole a návrh byl smeten ze stolu. Později však pan Smetana tento skutek udělal bez vědomí našich členů a byl okamžitě vyloučen z řad čechtických myslivců.
Každoročně se prováděl tzv. Babský hon, na který se členové i jejich manželky vždy těšili: "A mohu klidně dodat, že se svých rolí zastaly na jedničku, neboť by vyhnaly z brlohů i zazimované jezevce neb medvědy. Takový spustily rámus. Chudáci bažantíci!"
1993- po odtržení Jizbice se naše honitba rozkládá na výměře 2789 ha, z čehož 2145 ha připadá na pole, 475 ha na lesy, 13 ha na vodu a 156 ha na vše ostatní. Honitba je rozdělena do pěti úseků, které mají na starosti pánové Jaroš, Vopálka, Hájek, Ermis a Kohout.
Zvěř už se neléčí pouze tabletami na vzteklinu, ale je třeba podávat i medikamenty na novou chorobu, a to na střečkovitost u zvěře srnčí.
Střelby již nejsou povinné, ale omezený cvik způsobuje velké problémy střelcům: " Zajíců bylo vidět dost, ale co naplat - snad jsme neměli v patronách ani broky. Neb jinak by se nemohlo státi to, co se přihodilo při honě u Malé Paseky, kdy pak v malé stráňce u silnice bylo celkem 7 zajíců, a střelil se se vší bídou jeden jediný, a toho musel uštvat pes někde až u Sudislavic."
1994 - Opět bylo nakoupeno 50 kachen a 150 bažantíků pro zlepšení mysliveckého vyžití členů, ale letos nebyly určeny pouze pro dobu podzimních honů, ale 40 ks bažantů bylo vypuštěno do revíru jako snaha obnovit v revíru pernatou zvěř, tak jako tomu bylo dříve.
Protože byly náklady s nákupem kuřat poměrně dost vysoké, bylo třeba vymyslet něco pro oživení společné pokladny. Jednoduchým a rychlým řešením bylo sbírání jablek kolem silnic, které byly poté prodány, a zisk se použil na práci v honitbě.
1995 - opět se nakoupilo 50 kachen a 100 bažantů, ale i přes svědomitou práci členů se nezvedá stav pokladny, takže bylo dohodnuto, že i v letošním roce se bude pokračovat ve sběru jablek a nejen to. Vzhledem k dobré výkupní ceně masa se členové dohodli, že se zřeknou svých podílů a prodejem masa se přilepší hospodaření ve spolku.
Stalo se však jako v mnoha spolcích, že někteří členové se pouze "vezli" s ostatními, bez toho, aby přiložili ruku k dílu, a proto jim byla odebrána povolenka na odlov trofejové zvěře.
Tohoto roku jsme též museli vrátit do této doby, využívaná myslivecká políčka, která zabezpečovala krmení pro zvěř na zimní měsíce.
1996 - Tohoto roku se mění hospodář MS, z důvodu náhlé smrti dosavadního hospodáře pana Z. Babického. Novým hospodářem se stává pan Antonín Rezek, ale vzhledem k velké vzdálenosti jeho bydliště od našeho revíru se jeho pomocníkem stává náš člen pan Jiří Babický, který urychleně skládá vyšší zkoušky z myslivosti, které jsou v této funkci nutností.
Opět jsou nakoupeni bažanti a kachny a opět se bojuje proti nemocem zvěře. Potýkáme se jak se vzteklinou, kvůli které se podávají uzdravující tablety liškám, čímž se jejich stav stále zvyšuje, tak se střečkovitostí srnčí zvěře. Kéž by i tyto léky pomáhaly zvyšovat stav zvěře, ale tak tomu bohužel není.
1997- hospodářem se stává pan Jiří Babický, který úspěšně složil hospodářské zkoušky. Honitba je rozdělena stále do pěti úseků, za které zodpovídají pan P. Holejšovský, S. Kubálek, J. Fiala, J. Kuchař a J. Dvořák.
Vzhledem k tomu, že se kriticky snížil počet zajíců, jsou zakázáni lovit na celém okrese. Proto se myslivci dohodli, že si opět nakoupí alespoň nějakou tu polodivokou zvěř - 120 kachen a 50 bažantů, aby měli na podzim nějakou tu zábavu
1998 - tohoto roku se již nekupovali ani bažanti a to z důvodu vysoké ceny, nakoupilo se 300 kachen, jejichž lov vynahradí i bažantí hony.
1999 - neboť se chov polodivoké zvěře stává prakticky jediným podzimním lovem, všichni se dobře starají o bažantnici, a tak i letos bylo rozhodnuto o jejím opravení. Aby těch nástrah a úbytku na zvěři nebylo málo, začal se v této době v našem okolí vyskytovat i rys. A tak ne pouze drobná je ohrožena vším, co se na polích děje, dále srnčí střečkovitostí, ale nyní i takto velkým predátorem.
No nedalo se nic dělat, myslivci zkouší zachránit, co se dá, a budují krytá krmeliště pro černou zvěř. Třeba alespoň tu ochráníme v našem sdružení
Trofejově se u nás ale začíná dařit. Je odloven hodnotný srnec, a to panem Kopeckým k 60. narozeninám v bodové hodnotě přibližně 105 bodů.
Nakoupeno bylo opět i 100 kachňat na čechtický rybník, ale ani v této činnosti se nedaří. Kachny jsou zalezlé v rákosí a nechce se jim létat. Výsledek honu bylo jen 8 kachen a zbytek byl uloven v rámci tahů.
2000 - pro nelétavost kachen v minulém roce bylo dohodnuto, že se zkusí zase bažanti, a tak se pracovalo hlavně na opravě voliéry, kam bylo později vypuštěno 200 bažantů. Na ty bylo třeba vydělat zase nějakou tu korunu, čehož bylo docíleno sběrem jablek podle silnic.
2001- V tomto roce se myslivci zúčastnili turnaje v kopané, který byl pořádán na hřišti v Čechticích i pro družstva z okolí. Naši borci vybojovali krásné druhé místo a tím hezky prezentovali náš spolek.
2002 - vychází nový zákon o myslivosti, který určuje některá pravidla. Jedním z nich je například, že posedy musí stát minimálně 200 metrů od hranic, a proto se musely udělat nějaké přesuny těchto zařízení. Konala se také valná hromada a s ní spojené utváření honebních společenstev. Dále zákon určuje povinnost označit každý ulovený kus nesundavatelnou plombou, aby se zamezilo pytlačení v revírech.
Snižující stavy srnčí zvěře vyhnaly naše myslivce procházet louky před sečením, na nichž umírá velká část srnčat.
Pro stále klesající stav drobné zvěře bylo rozhodnuto, že se nebudou plošně lovit zajíci ani bažantí slepice. Bylo již dříve nakoupeno 100 ks kachen a 200 ks bažantů, avšak ani s jedním druhem to nedopadlo dobře. Kachny z rybníka odlétly neznámo kam a bažantí slepice, které se nesměly lovit, byly vypuštěny do revíru, čímž jsme nakrmili lišky snadno dostupnou kořistí.
Myslivci dostali tohoto roku výpověď ze stodoly u Nebřensků, kde doposud skladovali krmení pro zvěř na zimu, a tak na chvíli získali azyl u člena pana Chobota v Otročicích, kde mohli uložit své zásoby.
2003 - peníze tentokrát přibyly do myslivecké pokladny snazším způsobem, a to propůjčením traktoru obci, která ho používala na odstranění sněhu.
Protože tak hezky stále krmíme lišky a ostatní škodnou zvěř vypuštěnými bažanty, bylo třeba přistoupit k rapidnímu snižování jejích stavů. Pro tento účel bylo zakoupeno dalších 5 umělých nor.
Vznikla možnost pronajmout si garáž na uskladnění obilí za hospodou, kam se také zrní přesunulo z důvodu lepší dostupnosti pro všechny člen.
Začátky byly krušné, peníze nebyly, posedy, krmelce ani kazatelny se v revíru nevyskytovaly a o krmení na zimu ani nemluvě. Zakládající členové tedy začali vše postupně a pomalu napravovat. Stavěli posedy, boudy koroptvím, krmelce, dělali brigády v JZD, sekali louky, pracovali v lese a to jen proto, aby sehnali nějaké to obilí na zimní měsíce a peníze do pokladny na nákup materiálu pro výstavbu mysliveckých zařízení.
Naši předchůdci to měli složitější i v tom, že museli dodávat zvěřinu do výkupního podniku, který zajišťoval dostatek masa pro Prahu. V tomto roce byli nuceni odevzdat 81 koroptví, 78 zajíců a 15 bažantů.
V roce 1951 se na území, které naši předchůdci obhospodařovali, přemnožili divocí králíci, což bylo spásné pro finanční situaci členů myslivecké společnosti a odlovem si přivydělali nějakou tu korunku k dobru.
Rok 1952 byl rokem sloučení Čechtic a Otročic a došlo i ke změně hospodáře, kterým se pro tuto chvíli stal pan František Průša. O dva roky později se k Čechticím připojilo i Černičí, které nebylo původně součástí Lidové myslivecké společnosti v Čechticích. Novým hospodářem se stává pan Gustav Havel.
1954 - Vzhledem k tomu, že se v tomto období hospodařilo převážně se zvěří drobnou, snažili se myslivci hlavně o vysazování remízků a úkrytů pro bažanty a koroptve.
Protože se opět musela plnit dodávka zvěřiny, byli myslivci nuceni konat odlov i na klesajících stavech drobné zvěře, ale ani tak se nepodařilo požadované množství odlovit, neboť koroptve zmizely z revíru zcela. Pořádaly se tedy soutěže na odlov zvěře škodné, která se také velkou měrou podílí na úbytku zvěře pernaté.
Jak jsem se již zmínila, naši zakládající členové začali s úplně holýma rukama, a tak ani pokladna nebyla připravena na zaplacení všech potřebných věcí, ale protože členové zažili dobu dřívější, kdy nemohli vlastně ani s puškou do lesa vyjít, přispěl každý z nich na zaplacení nájmu z vlastní peněženky, a to částkou na tehdejší poměry nemalou - 50 Kčs. V tuto dobu se také mění název na Sdružení myslivecké společnosti v Čechticích.
1955- začíná se konečně dostavovat úspěch za tvrdou práci našich zakládajících členů a stavy zvěře se začínají zvedat. Na škodnou, která je třeba likvidovat, se nakupují otrávená vejce, neboť myslivci nestačí všechny tyto škodící tvory likvidovat.
Bohužel tohoto roku se zjistila nemilá nákaza v podobě myxomatózy u králíků, kteří v posledních letech tak dobře zvyšovali stav pokladny, že bylo nakázáno je vystřílet. To je již druhý tvor, o kterého naši zelení přátelé přišli hned po bídném stavu koroptví.
Z vyšších míst bylo také nařízeno, že hospodářem se může státi pouze člen, který má vyšší zkoušky z myslivosti a pes používaný k myslivosti musí mít rodokmen a zkoušky.
1957 - v tento rok se v našem blízkém okolí objevili první divočáci a to v revíru Jizbice. Vyplatí se citovat kroniku, která tento slavnostní okamžik dokonale popisuje: "Nejprve jsme nacházeli stopy této zvěře, ale žádný kus jsme neviděli. Divočáci se více zdržovali v sousedním revíru zvaném Jizbice. Na naše pole docházeli pouze v noci a tropili zde veliké škody. Ať jsme dělali, co jsme chtěli, sejít jsme se s divočákem nemohli. Při jedné obchůzce k zásypům setkali jsme se hned se třemi kusy, a jelikož byli střelci rovněž tři, pustili se odhodlaně do nich. Opravdu se jim podařilo jednoho divočáka ulovit. Však to byla sláva! ŠŤASTNÍ střelci přivezli úlovek na sáňkách sem do Čechtic a v hostinci u Šteince zle oslavovali. Když pak chtěli divočáka naložit do autobusu, vyváleli se nejdřív ve sněhu, potom v barvě divočáka, rozlomili vypůjčené sáňky a nebýt ostatních cestujících v autobuse, kteří ochotně pomáhali při nakládání, snad by úlovek domů nepřivezli. Po Vlašimi prasátko vozili tak dlouho, až je únava zmohla a zahnala do postele." V našem revíru však takové štěstí neměli a jak se dále dočteme, ani dlouho mít nebudou.
1958 - kvůli stále se zvyšujícímu stavu škodné zvěře bylo domluveno, že každý člen musí odlovit určitý počet těchto nepřátelských tvorů a kdo neodloví, musí ušlé body doplatit.
Ne pouze tlumení škodné bylo náplní členů, nýbrž i osazování remízků, neboť díky mechanizací se stávalo, že JZD rozorala meze, ve kterých měla zvěř útočiště. A tak se díky pilnosti členů začaly opět zvedat stavy koroptví.
Za vzornou práci pro revír bylo členům zakoupeno stejných zelených klobouků.
1959 - Díky zvyšujícímu se stavu koroptví bylo možno 150 z nich odchytit a tím ušetřit nějakou tu korunku do společné pokladny.
Ale ani tak se nezapomínalo na hubení škodné, a proto byl od sousedů z Nakvasovic propůjčen výr. Výsledky se brzy dostavily, ale během stále větší oblíbenosti Kubíčka jim tento tvor zlenivěl - "místo na kozlíku sedal pod ním a blaženě spal. Museli jsme ho všelijakým způsobem budit a nutit ho, aby se alespoň kapku pohyboval."
1960 - Myslivci se opět snažili o vzrůstající stavy drobné zvěře, a tak využili každého místa, které jim bylo přiděleno, došlo tak k vysázení remízku u Chrastovic, pak zase na Šibenici nebo na Skalkách a podobně.
Členové spolku se starali však i o dobro svých spoluobčanů, kterým pořádali takzvané myslivecké večery, kde promítali lidem různé filmy s mysliveckou tématikou. Chtěli ale vzbudit zájem i u dětí, takže pořádali přednášky ve školách, za což jim bylo od školáků vyrobeno 80 ptačích budek.
V tomto roce také došlo ke sloučení společností do Jednoty československého svazu, kam spadají kromě Čechtic i Křivsoudov, Strojetice, Mnichovice, Keblov, Borovnice, Chmelná a Jeníkov.
1961 - tohoto roku stal se hospodářem pan František Černý, ale neboť tento rok tragicky zahynul, zastupujícím hospodářem se stává pan Jiří Vrána, ne však na dlouho, neboť zdravotní komplikace ho přinutily vzdát se této funkce a to ve prospěch pana Josefa Forsta.
K našemu již tak velkému společenství v Čechticích byly připojeny Práchňany a Sudislavice, a tak se rozloha naší honitby ještě zvětšila.
Je založeno pětičlenné družstvo pro závody na asfaltové holuby, které jezdí po celém okrese. První kolo vyhrál pan Forst.
Zvěř má sice vzrůstající tendenci, a tak se zvyšuje i odlov a odchyt, nicméně krutá zima, která přišla, zapříčinila mnoho úhynů a velké ztráty i přes veškerou snahu našich zelených přátel.
1963 - se rozhodli myslivci, že se pokusí udělat něco pro to, aby se zvěř po krutých zimách vzpamatovala, a vypustili do našeho revíru bažanty, kteří měli pomoci zachovat původní stavy této pernaté zvěře.
Probíhaly také úpravy honebních celků a nezřídka se stalo, že nějaká oblast byla zakreslena dvěma různým spolkům. Pak docházelo k nemalým potyčkám a často museli přijet lidé z okresu rozhodnout, kdo má pravdu. Tak tomu bylo i s místem zvaným Hejdučka, která byla připsána Chyšné i Čechticím, a protože nebylo rozhodnuto, komu právem toto území patří, nemohl na něm lovit nikdo.
Došlo tohoto roku také ke změně názvu na Myslivecké sdružení Čechtice. Cílem těchto změn bylo i připojení menších celků k těm větším, aby se hospodařilo na větších rozlohách.
Nutno ještě říci, že tohoto roku byla založena kronika, která nám dává všechny tyto informace, díky kterým se dozvídáme, jak to fungovalo dříve. Pan Karel Forst slíbil, že se pokusí dopsat vše od počátku vzniku spolku až doposud, a tak se také stalo.
1964 - nastupuje jako hospodář pan Zdeněk Babický. V tuto dobu však ubývá rapidně zvěře, především kvůli zemědělskému hospodaření, ničení mezí ale i vlivem škodné zvěře. Velké škody nastávají také během sečení luk, kdy jsou vysekána hnízda pernaté zvěře.
1965 - byl zakoupen traktor za "směšnou" částku 800 Kčs. Ten pomáhá myslivcům jak při stavbě mysliveckých zařízení, ale hlavně v zimním období, kdy je třeba roznášet zvěři dostatek krmiva, aby netrpěla hlady. K traktoru je pořízena i kára a ta je upravena pro potřeby lovu, tudíž jsou na ni namontovány lavice pro lovce a do jejího středu tyč, kde se vozí ulovená zvěř.
Na hubení škodné myslivci opět nestačí, a tak je objednáno 150 otrávených vajec.
Kvůli vysekaným vejcím je zapůjčena na zkoušku umělá líheň a hned je v ní odchováno 18 koroptví a 50 bažantů.
Aby se místní myslivci měli kde scházet, bylo domluveno, že se jim vytvoří místnost - klubovna v hotelu Zlatá Praha, kterou si můžou uzpůsobit dle svých představ a libovolně se zde shromažďovat.
1966 - Líheň se zdá být opravdu přínosnou, neboť v tomto roce bylo odchováno dalších 59 bažantů, 4 koroptve a 1 perlička.
Pro zvyšující se potřeby pohybu po revíru byl zakoupen další traktor jako pomocník na velké vzdálenosti.
Ve škole je založen kroužek pro žáky s cílem, že si zde vychovají zdatné pomocníky a nástupce.
Tohoto roku je též pořádán 1. Babský hon, což znamená, že v roli honců se vyskytují manželky našich myslivců. Kdo ji nepřivedl nebo naschvál zapomněl, musel zaplatit pěknou pokutu.
Dochází také k odchytu zajíců v lokalitě Skalka, přičemž pomáhají žáci ze ZŠ. Kolikrát to bylo nebezpečné, ale také se zažilo mnoho legrace. "Kdo by nevěřil, může se zeptat Jirky Vrány. Ten dostal od zajíce takovou ránu, až mu zajíc brýle rozbil."
1967 - pokračovalo se v tlumení zvěře škodící myslivosti, a to ne pouze pro snahu členů odlovit co nejvyšší množství, v čemž byly pořádány soutěže, ale taktéž zakoupením 210 otrávených vajec, aby byl efekt co nejvyšší a drobné zvěře zůstávalo v honitbě víc a víc.
Tohoto roku se však objevila v našem revíru prašivina a přidělala další starosti našim zeleným kamarádům.
Pořádání Babského honu se stalo tradicí a velmi oblíbenou činností, jak se můžeme dočíst: "A jak se dovedly vystrojit! Každá tepláky, vysoké boty a ozbrojená pořádným klackem, řádily v houštinkách, že ustrašení zajíci nevěděli, kam skočit. I jinak se dovedly ženušky řádně zajistit. Sám jsem viděl, jak při odpočinku vytáhla jedna malou lahvičku z kapsy, nabídla ostatním doušek ohnivé vody a pak si dala doušek sama. Nevím - snad pro zahřátí, a nebo proto, aby se jí při vyhánění zvěře z houštiny lepší křičelo."
Na konci roku byla provedena pro nás tak tradiční novoroční salva, která se dělá dodnes na počest ulovené zvěře a pro přání všeho hezkého do nového roku.
1968 - Byl to rok politického neklidu a do naší země vpadla vojska. Podepsalo se to nejen na psychice našich myslivců, ale i na zvěři, která jednak neměla klid a i lov byl pro vojska obvyklou záležitostí, čímž utrpěly kmenové stavy zvěře.
Bylo zakoupeno nákladní auto na pomoc při práci v honitbě a pro informovanost všech členů se také sepsaly myslivecké stanovy. .
Další krutou zprávou tohoto roku pro naše zelené přátele byl výskyt další choroby - slintavky. Kvůli té byly zakázány všechny hony.
1969 - Po politickém převratu začala doba, kdy každý člen nemusí pracovat pouze pro svůj hlavní cíl, což je zvěř v našem revíru, ale musí se podílet i na práci pro lesy, a to každý člen 200 hodinami, 100 hodinami u MNV, dále musí usušit 2q sena a vysázet 250 stromků. Práce to opravdu nebylo málo a je jisté, že ne každý se mohl myslivcem stát, neboť to byl drahý koníček, a stál mnoho času.
Docházelo také k odchytu zajíců a povinným dodávkám masa pro lepší zásobování měst. Z odchytu však naše sdružení mělo alespoň nějaký příjem za poctivou práci. Aby měli co odchytávat, muselo se stále bojovat proti škodné zvěři a to i nákupem otrávených vajec, kterých bylo toho roku objednáno 230.
Myslivci se také dohodli, že lov jako lov a pronajali si dva rybníky - Ventišku a U Bažantnice, o které se budou nyní také starat.
Pořádalo se mnoho honů, které měly zajistit dostatečné množství masa na dodávku, ale i nějakou tu odměnu členům za celoroční práci. Dobrého si přitom užili moc a moc: "Najednou se stalo, že vyletěl bažant a střelec se začal šacovat a křičet, počkej-počkej, Pepíku- Franto, půjč mi patronu." Také není divu, byla to doba nejhojnějšího výskytu drobné zvěře v čechtickém revíru, kde se na jednom honě střílelo kolem 126 bažantů a 66 zajíců.
Práce bylo se zvěří mnoho, a tak se myslivci odměnili nejen pohledem na zazvěřenou krajinu, ale i zakoupením mysliveckých šatů pro své členy.
1970 byl nešťastným rokem pro naše myslivce. Krutá zima způsobila úhyn 50% zajíců a srnčí zvěře a třetinu bažantů. Na srovnání stavů zakoupil spolek vlastní líheň, aby pomohl zvěři vzpamatovat se z tohoto smutného stavu. Hned se podařilo v líhni zachránit 8 koroptví a 92 bažantů, ale i tak byly škody veliké.
Další opatření pro zvýšení stavů bylo namontování plašičů na traktory, aby při senoseči vznikly co nejmenší škody.
A bojovalo se i se škodnou, pro kterou bylo objednáno dalších 240 otrávených vajec. Těmito opatřeními a odstřelem se podařilo uchránit zvěř před 21 psy, 74 kočkami, 34 vranami, 10 strakami, 23 sojkami, 19 tchoři, 16 lasicemi. Je pravda, že dnes je myslivost jiná a většiny těchto živočichů si v současné době ani nevšimneme, ale doba drobné zvěře toto opatření vyžadovala.
Jezdilo se i na závody ve střelbách. Na skeetu nás reprezentoval pan Babický, Forst a Jaroš a tito si zasloužili 1. místo OV ČMS. V disciplíně baterka to byl pan Špoula, Kohout a Černý, kteří nám vyhráli místo třetí.
Členové toho roku odpracovali neuvěřitelných 2437 hodin brigád, z čehož 1687 bylo pro revír a to je hodně znát.
1971 - došlo opět ke změně názvu, a to na MS Rovnost Čechtice.
Práce na kronice se nyní zhostil pan Jan Staněk, který se této činnosti bude věnovat mnoho let a to z důvodu úmrtí dosavadního pisatele pana Karla Forsta.
Hospodářem pro toto období se stává pan František Špoula, který rozděluje náš revír na 5 úseků, za které budou zodpovídat členové F. Špoula, J. Vrána, K. Forst, J. Pajer a J.Hejzák.
Vzhledem k tomu, že během velkých mrazů uhynulo mnoho a mnoho zvěře, rozhodli se členové, že budou dělat vše potřebné pro obnovu stavů a tak pronajali stodolu, kde si mohou skladovat seno a obilí.
Ovšem aby toho nebylo málo, ne pouze zima způsobila zvěři obrovské problémy, ale během června, tudíž v době rození mláďat, přišly velké deště, které ještě více zredukovaly i tak pochroumané stavy zvěře.
1972 - i přes velmi snížené stavy drobné zvěře bylo třeba odchytit a prodat zajíce, kteří velkou měrou obohacovali pokladničku sdružení. Tento rok jich 99 bylo prodáno nebo vyměněno se soudními sdruženími na obnovu krve. Také se podařilo členům dodělat a zprovoznit kulovou střelnici u Vojtěcha, kde se konaly pravidelné zkoušky těchto zbraní před odlovem srnčí zvěře.
I tohoto roku přineslo počasí značné problémy, neb jako předchozího roku začaly v červnu silné deště a krupobití, což způsobilo opět velké škody na drobné zvěři. Také mechanizace a nově i zavedení práškování brambor způsobily další úbytek stavů zvěře.
1973 - za těch pár let, co myslivecké sdružení v Čechticích vzniklo, udělali tehdejší myslivci mnoho práce a můžeme to vidět i na stavu mysliveckých zařízení, neboť v tuto dobu vlastnili již mnoho krmných zařízení a to: 12 velkých seníků, 28 jeslí, 29 zásypů.
1974 - honitba v tuto dobu měřila 2 180 ha, z čehož pouze 371 ha připadalo na les. Proto bylo nutné zvěři podávat dostatek krmení na zimu. Myslivci si připravili 30 q sena, 5 q soli, 6 q směsi pro srnčí, 16 q směsi pro pernatou zvěř, 4 q pšenice a 130 q zadiny. Krmilo se dost a dost.
Aby se mohli obnovit stavy drobné zvěře, vysazovaly se další remízky a kácely se přerostlé stromy v těch úsecích, kde pernatá zvěř měla svoje útočiště. Došlo také k zakoupení vlastní líhně a přikoupeno bylo i 200 kusů bažantíků, kteří byli do revíru vypuštěni s nadějí, že to pomůže k zazvěření honitby. Později se ukázalo, že to nemělo smysl, neboť po bažantech jako by se slehla zem.
Byl zakoupen další traktor se sklápěcím valníkem a původní traktor s nákladním autem byly propůjčeny na stavbu dálnice, což spolku vyneslo pěkných pár korun do společné pokladny.
1975 - Tohoto roku byla našemu spolku vypovězena smlouva na oba pronajaté rybníky, kde si myslivci přilepšovali péčí o ryby a získávali jiný druh masa při výlovech.
17. 10. se také konečně poštěstilo a v tomto roce byli konečně uloveni první divočáci v našem revíru. "Nu a přišel pátek, kdy při silážování a sekání kukuřice byla obeznámena na Otročicku divoká prasata. V pozdních odpoledních hodinách obestoupilo lán kukuřice několik našich myslivců. Honci pak vyhnali asi 8 divočáků, z nichž pak byli 3 na konečném výřadu, což se také rychle rozneslo po celém širokém okolí."
1976 - Pro stále se snižující počet pernaté zvěře bylo dohodnuto, že se vybuduje odchovna bažantích kuřat v bývalé drůbežárně a voliéra v Růžkových Lhoticích. Bylo zakoupeno 1 000 bažantíků, kteří byli vypuštěni do revíru. Bohužel ani tento rok to nepřineslo téměř žádný užitek. Možná je i na vině zákaz lovu káňat, která mají naši drobnou zvěř jako chutnou svačinku.
1977 - pro nízký stav zvěře se tohoto roku nekonaly téměř žádné hony, dokonce i oblíbený Babský hon je z tohoto důvodu zrušen.
Co se povedlo, bylo schválení bažantnice v Boudalicích, díky které doufají myslivci v opětovné zvýšení drobné zvěře a dostatku mysliveckého vyžití.
V tomto roce odpracovali členové na brigádnických hodinách neuvěřitelných 3050 hodin, ale na zvěři to bohužel není stále znát.
1978 - pro zdravotní stav pana Jana Staňka, který v současné chvíli není schopen vést kroniku, byl vyměněn pisatel a prozatímně se jím stává pan Lubomír Černý.
Do revíru je vypuštěno dalších 230 bažantů z odchovny v Růžkových Lhoticích s přáním, aby se konečně začaly zvedat stavy bažantů v našich podmínkách.
I tohoto roku se také konaly oslavy 1. máje, k čemuž se připojili i naši myslivci. A to ne pouze finančním obnosem, ale též výzdobou alegorického vozu a účastí v slavnostním průvodu.
V revíru sice ubývá stále drobná zvěř, ale díky stavbě Želivky se u nás tu a tam začne objevovat nějaká ta divoká kachna. Alespoň trochu vyžití měli ti naši myslivečtí kolegové.
1979 - opět se pracuje na snaze zvýšit počty bažantů, a proto je zakoupeno 500 kuřat do odchovny v Růžkových Lhoticích a ta jsou poté převezena do voliéry v Boudalicích, kde je později také vybudována vypouštěcí voliéra, aby docházelo k co nejmenším ztrátám na životech těchto mladých a nezkušených kuřat.
Tohoto roku se také v našem revíru objevuje vzteklina u lišek, která ovšem nepomůže k zredukování jejich stavu, ba naopak, jak se později dočteme.
A ne pouze stavy bažantů jsou kritické. V letošním roce je dokonce z vyšších míst zakázán úplný odlov zajíce, pro jeho velmi nízké stavy, a tak ani toto potěšení myslivcům nezbylo.
1980 - ani tohoto roku se myslivci nevzdávají. Rozhodli se bojovat hlavně proti škodné zvěři a k tomuto účelu bylo zakoupeno 5 umělých nor.
Hony na kachny ani jinou drobnou se konat nemohly, a to jak z důvodu nízkého stavu této zvěře, ale i z důvodu výskytu vztekliny. Nemohou se ani odebírat znaky za odlov škodné, a tak se těžko soutěží v tom, kdo tuto práci dělal celý rok nejpoctivěji.
Ubývá nejen drobné zvěře, ale dokonce i srnčí zvěř nezvládá nápor zemědělství a s ním spojenou mechanizaci a chemizaci polních rostlin. Bylo tedy zažádáno o přidělení chovu zvěře mufloní a s nadějí očekáváno, zda bude tento chov povolen.
Toho roku nebylo moc co lovit, a tak se práce směřovala na dobudování brokové střelnice, kde třeba budou mít myslivci střeleckého vyžití, když si tak málo vystřelí na zvěř.
1981 - v této době dělali myslivci osvětu pro laickou veřejnost, a to např. výstavou Příroda- člověk- myslivost. Na této výstavě byla představena práce v honitbě, ale předvedeny byly i trofeje, diplomy, medaile, nebo lovečtí psi, kterých v tu dobu mělo sdružení 7 (5 ohařů, 1 norníka, 1 barváře).
1982 - střelnice měla být rozšířena o další disciplínu a tím byl zajíc na průseku, kde měli naši lovci možnost zvyšovat svoje lovecké umění.
V tomto roce proběhlo slučování do větších spolků, a tak bylo v důsledku integrace honiteb v okrese Benešov naše MS zrušeno a podána přihláška do nových MS. 1. 9. tak vznikl nový MS skýtající 43 členů - z Čechtic jich bylo 22, z Jeníkova a Nakvasovic 15, z Jizbice to byli 4 myslivci, z Borovnice 1 člen a 1 z Keblova. Hospodářskou činnost i nadále provozuje pan Franišek Špoula.
Výměra této honitby činí 3692 ha, z čehož připadá 2546 ha na zemědělskou půdu a 1146 ha na lesy.
Opět byli zakoupeni bažanti, a to v počtu 80 kusů bažantích kuřat.
1983- pokračuje se v hubení škodné zvěře, a to koupí dalších 3 umělých nor. Opět jsou plněny brigádnické hodiny v neskutečném množství. Tento rok členové odpracovali 5369 brigádnických hodin.
1984 - V rámci osvěty dětí je veden ve škole myslivecký kroužek, který se setkal s velkým úspěchem a zájmem.
Na čechtický rybník je vypuštěno 52 kachen a je zde pro ně vybudována i voliéra. Možná po neúspěšném hospodaření s bažanty by toto mohla být lepší varianta mysliveckého vyžití. A proto, že se stále snaží zvyšovat stavy drobné zvěře, odmítli tehdejší myslivci schválený chov zvěře mufloní.
1985 - kronikářem se stává opět pan J. Staněk, který se dostal ze svých zdravotních problémů.
Vysazeno je v tomto roce 200 bažantích kuřat a 300 kachen. Stále jsou tedy snahy obnovit původní faunu v našem revíru.
1986 - na zámku v Růžkových Lhoticích je pořádána výstava trofejí a zbraní, které se zúčastnila i nemyslivecká veřejnost.
Vystavena je odchovna kachen, jelikož kachny jsou slibnou zvěří pro myslivecké potěšení. Objednáno do ní bylo toho roku 300 kachních kuřátek.
Vzhledem k tomu, že se do naší honitby začíná rozšiřovat vysoká zvěř, je zažádáno o její odstřel, a to hlavně z důvodu vysokých škod, které tady páchá.
1987- bylo opět pokračováno s vysazováním kachen do nově vystavené kachňárny, a to v počtu 270, aby bylo na podzim co lovit.
1988- byl sepsán nový vnitřní řád pro členy MS.
1989 - myslivcům byla přidělena dvě políčka u Jizbice, kde si mohou libovolně hospodařit a získat tak krmivo pro zvěř na zimní měsíce. Na jedno z nich byla zaseta kukuřice, na druhé ječmen. Kukuřice se nechávala stát do jara, aby po celou zimu měli členové sdružení možnost obstarávat si krmení pro lovnou zvěř.
Z vyšších sfér bylo rozhodnuto, že na takto velkou honitbu o rozloze 3692 ha musí být 62 členů. Organizace mají možnost si je sehnat, anebo jim budou tito členové přiřazeni. Není to malé číslo na to, že v současné době má spolek pouze 36 členů.
Do voliéry je zakoupeno 100 kuřátek bažantů a na čechtický rybník je vypuštěno 150 kachňat.
1990 - a je tu rok, v kterém se rapidně mění politická situace a členům MS se začíná volněji dýchat. Hned byly uspořádány nové volby, které probíhají tajným hlasováním. Do funkce hospodáře se dostává zpět pan Zdeněk Babický.
Dochází k podání žádosti, aby mohla být opět osamostatněna honitba Nakvasovice - Jeníkov, ale tato žádost schválena nebyla, a tak nadále zůstává tento úsek připojen k čechtickému revíru.
Na lovecké vyžití členů je opět zakoupeno 100 kachen a 200 bažantů, ale je také domluven poplatkový hon na Konopišti, jako odměna za vykonanou práci pro členy sdružení. Tenkrát se jich podařilo ulovit 339, což bylo jistě velmi pěkné zpestření pro naše pracovité členy. Avšak bažantům v Boudalicích se vedlo zle, neboť někdo zapomněl dobře dovřít vrátka u voliéry a 120 bažantům se podařilo zmizet neznámo kam. Nezahálel ale hospodář a na hon se mu podařili sehnat jiné bažanty.
Na Moravě se šíří další nepříjemná nemoc ohrožující i naše divoká prasata - prasečí mor.
1991- I tento rok se pořádal hon na Konopišti, kde si členové hezky zavzpomínali na naši dříve zvěří zaplněnou honitbu. Ale i do našich odchovných zařízení bylo opět nakoupeno dostatek zvěře na podzimní radovánky, a to 100 kachen a 150 bažantů, o které se myslivci do podzimu poctivě starali.
1992- letošního roku se již hon na Konopišti nekonal a to z důvodu příliš vysokých cen. Bylo rozhodnuto raději pořídit členům za odměnu pěkné hubertusy, které se jim budou během zimního období při práci pro revír určitě hodit.
Proto, aby si mohli myslivci také zalovit, bylo nakoupeno opět 150 kachen a 150 bažantů z polodivokého chovu.
Tohoto roku dostává naše sdružení nový název a to Myslivecké sdružení Vysočina Čechtice a při této příležitosti dochází k podepisování nájemních smluv s vlastníky půdy.
Stále se objevující mor u prasat nutí myslivce zvýšit jejich odlov a i vzteklina způsobuje nemalé problémy. Na tu se ovšem našel lék a členové jsou povinni na liškách provádět vakcinaci, aby se této nemoci zbavily.
Tohoto roku požádal Jiří Smetana o vyčlenění Jizbice pro vlastní potřebu. Samozřejmě, že se zvedla velká vlna nevole a návrh byl smeten ze stolu. Později však pan Smetana tento skutek udělal bez vědomí našich členů a byl okamžitě vyloučen z řad čechtických myslivců.
Každoročně se prováděl tzv. Babský hon, na který se členové i jejich manželky vždy těšili: "A mohu klidně dodat, že se svých rolí zastaly na jedničku, neboť by vyhnaly z brlohů i zazimované jezevce neb medvědy. Takový spustily rámus. Chudáci bažantíci!"
1993- po odtržení Jizbice se naše honitba rozkládá na výměře 2789 ha, z čehož 2145 ha připadá na pole, 475 ha na lesy, 13 ha na vodu a 156 ha na vše ostatní. Honitba je rozdělena do pěti úseků, které mají na starosti pánové Jaroš, Vopálka, Hájek, Ermis a Kohout.
Zvěř už se neléčí pouze tabletami na vzteklinu, ale je třeba podávat i medikamenty na novou chorobu, a to na střečkovitost u zvěře srnčí.
Střelby již nejsou povinné, ale omezený cvik způsobuje velké problémy střelcům: " Zajíců bylo vidět dost, ale co naplat - snad jsme neměli v patronách ani broky. Neb jinak by se nemohlo státi to, co se přihodilo při honě u Malé Paseky, kdy pak v malé stráňce u silnice bylo celkem 7 zajíců, a střelil se se vší bídou jeden jediný, a toho musel uštvat pes někde až u Sudislavic."
1994 - Opět bylo nakoupeno 50 kachen a 150 bažantíků pro zlepšení mysliveckého vyžití členů, ale letos nebyly určeny pouze pro dobu podzimních honů, ale 40 ks bažantů bylo vypuštěno do revíru jako snaha obnovit v revíru pernatou zvěř, tak jako tomu bylo dříve.
Protože byly náklady s nákupem kuřat poměrně dost vysoké, bylo třeba vymyslet něco pro oživení společné pokladny. Jednoduchým a rychlým řešením bylo sbírání jablek kolem silnic, které byly poté prodány, a zisk se použil na práci v honitbě.
1995 - opět se nakoupilo 50 kachen a 100 bažantů, ale i přes svědomitou práci členů se nezvedá stav pokladny, takže bylo dohodnuto, že i v letošním roce se bude pokračovat ve sběru jablek a nejen to. Vzhledem k dobré výkupní ceně masa se členové dohodli, že se zřeknou svých podílů a prodejem masa se přilepší hospodaření ve spolku.
Stalo se však jako v mnoha spolcích, že někteří členové se pouze "vezli" s ostatními, bez toho, aby přiložili ruku k dílu, a proto jim byla odebrána povolenka na odlov trofejové zvěře.
Tohoto roku jsme též museli vrátit do této doby, využívaná myslivecká políčka, která zabezpečovala krmení pro zvěř na zimní měsíce.
1996 - Tohoto roku se mění hospodář MS, z důvodu náhlé smrti dosavadního hospodáře pana Z. Babického. Novým hospodářem se stává pan Antonín Rezek, ale vzhledem k velké vzdálenosti jeho bydliště od našeho revíru se jeho pomocníkem stává náš člen pan Jiří Babický, který urychleně skládá vyšší zkoušky z myslivosti, které jsou v této funkci nutností.
Opět jsou nakoupeni bažanti a kachny a opět se bojuje proti nemocem zvěře. Potýkáme se jak se vzteklinou, kvůli které se podávají uzdravující tablety liškám, čímž se jejich stav stále zvyšuje, tak se střečkovitostí srnčí zvěře. Kéž by i tyto léky pomáhaly zvyšovat stav zvěře, ale tak tomu bohužel není.
1997- hospodářem se stává pan Jiří Babický, který úspěšně složil hospodářské zkoušky. Honitba je rozdělena stále do pěti úseků, za které zodpovídají pan P. Holejšovský, S. Kubálek, J. Fiala, J. Kuchař a J. Dvořák.
Vzhledem k tomu, že se kriticky snížil počet zajíců, jsou zakázáni lovit na celém okrese. Proto se myslivci dohodli, že si opět nakoupí alespoň nějakou tu polodivokou zvěř - 120 kachen a 50 bažantů, aby měli na podzim nějakou tu zábavu
1998 - tohoto roku se již nekupovali ani bažanti a to z důvodu vysoké ceny, nakoupilo se 300 kachen, jejichž lov vynahradí i bažantí hony.
1999 - neboť se chov polodivoké zvěře stává prakticky jediným podzimním lovem, všichni se dobře starají o bažantnici, a tak i letos bylo rozhodnuto o jejím opravení. Aby těch nástrah a úbytku na zvěři nebylo málo, začal se v této době v našem okolí vyskytovat i rys. A tak ne pouze drobná je ohrožena vším, co se na polích děje, dále srnčí střečkovitostí, ale nyní i takto velkým predátorem.
No nedalo se nic dělat, myslivci zkouší zachránit, co se dá, a budují krytá krmeliště pro černou zvěř. Třeba alespoň tu ochráníme v našem sdružení
Trofejově se u nás ale začíná dařit. Je odloven hodnotný srnec, a to panem Kopeckým k 60. narozeninám v bodové hodnotě přibližně 105 bodů.
Nakoupeno bylo opět i 100 kachňat na čechtický rybník, ale ani v této činnosti se nedaří. Kachny jsou zalezlé v rákosí a nechce se jim létat. Výsledek honu bylo jen 8 kachen a zbytek byl uloven v rámci tahů.
2000 - pro nelétavost kachen v minulém roce bylo dohodnuto, že se zkusí zase bažanti, a tak se pracovalo hlavně na opravě voliéry, kam bylo později vypuštěno 200 bažantů. Na ty bylo třeba vydělat zase nějakou tu korunu, čehož bylo docíleno sběrem jablek podle silnic.
2001- V tomto roce se myslivci zúčastnili turnaje v kopané, který byl pořádán na hřišti v Čechticích i pro družstva z okolí. Naši borci vybojovali krásné druhé místo a tím hezky prezentovali náš spolek.
2002 - vychází nový zákon o myslivosti, který určuje některá pravidla. Jedním z nich je například, že posedy musí stát minimálně 200 metrů od hranic, a proto se musely udělat nějaké přesuny těchto zařízení. Konala se také valná hromada a s ní spojené utváření honebních společenstev. Dále zákon určuje povinnost označit každý ulovený kus nesundavatelnou plombou, aby se zamezilo pytlačení v revírech.
Snižující stavy srnčí zvěře vyhnaly naše myslivce procházet louky před sečením, na nichž umírá velká část srnčat.
Pro stále klesající stav drobné zvěře bylo rozhodnuto, že se nebudou plošně lovit zajíci ani bažantí slepice. Bylo již dříve nakoupeno 100 ks kachen a 200 ks bažantů, avšak ani s jedním druhem to nedopadlo dobře. Kachny z rybníka odlétly neznámo kam a bažantí slepice, které se nesměly lovit, byly vypuštěny do revíru, čímž jsme nakrmili lišky snadno dostupnou kořistí.
Myslivci dostali tohoto roku výpověď ze stodoly u Nebřensků, kde doposud skladovali krmení pro zvěř na zimu, a tak na chvíli získali azyl u člena pana Chobota v Otročicích, kde mohli uložit své zásoby.
2003 - peníze tentokrát přibyly do myslivecké pokladny snazším způsobem, a to propůjčením traktoru obci, která ho používala na odstranění sněhu.
Protože tak hezky stále krmíme lišky a ostatní škodnou zvěř vypuštěnými bažanty, bylo třeba přistoupit k rapidnímu snižování jejích stavů. Pro tento účel bylo zakoupeno dalších 5 umělých nor.
Vznikla možnost pronajmout si garáž na uskladnění obilí za hospodou, kam se také zrní přesunulo z důvodu lepší dostupnosti pro všechny člen.
Tohoto roku byl v našem revíru uloven první kus vysoké zvěře. Tento skvělý kousek se podařil našemu členovi panu Jiřímu
Ermisovi v blízkosti rybníku Ventiška.
Na dobudované brokové střelnici se začaly pořádat závody, a to ne pouze pro členy, ale též pro hosty, kteří si střelnici na nějakou dobu pronajali.
2004 - se podařilo našim členům získat vývěsní tabuli u obchodního střediska v Čechticích, kam se budou moci dávat zprávy o dění ve spolku.
Pro vážný zdravotní stav pana Staňka se novým kronikářem stává pan Josef Hejhal.
Pro zájem pořádat závody na naší brokové střelnici jsou zakoupeny vrhačky, aby členové neměli tolik práce s obsluhou na jednotlivých disciplínách. Avšak v tu dobu nikdo nevěděl, jaké problémy může způsobit paní Procházková, která nahlásila střelnici jako životu nebezpečnou policii a dalším orgánům a tím byl provoz střelnice přerušen.
2005 - Na střelnici se stále bojuje s paní Procházkovou. Tentokrát si vymyslela, že střelnice neodpovídá normám hlučnosti, a proto se zase pracovalo na postavení protihlukových bariér.
2006 - závody už nelze pořádat na naší střelnici, neboť paní Procházková hledá další důvody, jak ji zlikvidovat. Proto se závody přesunuly na střelnici zvanou Vráž. S našimi střelnicemi to vypadá zle. Kulová střelnice je zrušena a ta broková má zastavenou činnost od hygienické správy. Z toho důvodu také začíná být některý majetek z této střelnice rozprodáván.
2009 - spolek je rozdělen pouze do čtyř úseků, o něž se starají úsekáři pan J. Kuchař, J. Fiala, J. Hejhal a J. Ermis.
Tento rok se podařil další skvělý kousek- odlov druhého jelena na našem území. Tentokrát byl šťastným lovcem pak J. Kuchař
2011 - opět je s JZD domluveno ponechání mysliveckých políček s kukuřicí na přikrmování naší zvěře. Jedno se nachází u Práchňan a druhé u Jeníkova, aby měli členové lepší přístup ke krmení na zimu.
2012 - již dlouho se nekupují bažanti, a tak bylo rozhodnuto zbourat voliéru v Boudalicích
Tohoto roku byl též uloven 1. daněk v našem sdružení. Nedošlo k tomu bohužel běžným způsobem. Daněk byl nejprve sražen autem a poté nastoupil náš hospodář Jirka Babický, který ukončil jeho trápení. Ale jak je vidět, tato zvěř se dostává i do našich koutů.
Na dobudované brokové střelnici se začaly pořádat závody, a to ne pouze pro členy, ale též pro hosty, kteří si střelnici na nějakou dobu pronajali.
2004 - se podařilo našim členům získat vývěsní tabuli u obchodního střediska v Čechticích, kam se budou moci dávat zprávy o dění ve spolku.
Pro vážný zdravotní stav pana Staňka se novým kronikářem stává pan Josef Hejhal.
Pro zájem pořádat závody na naší brokové střelnici jsou zakoupeny vrhačky, aby členové neměli tolik práce s obsluhou na jednotlivých disciplínách. Avšak v tu dobu nikdo nevěděl, jaké problémy může způsobit paní Procházková, která nahlásila střelnici jako životu nebezpečnou policii a dalším orgánům a tím byl provoz střelnice přerušen.
2005 - Na střelnici se stále bojuje s paní Procházkovou. Tentokrát si vymyslela, že střelnice neodpovídá normám hlučnosti, a proto se zase pracovalo na postavení protihlukových bariér.
2006 - závody už nelze pořádat na naší střelnici, neboť paní Procházková hledá další důvody, jak ji zlikvidovat. Proto se závody přesunuly na střelnici zvanou Vráž. S našimi střelnicemi to vypadá zle. Kulová střelnice je zrušena a ta broková má zastavenou činnost od hygienické správy. Z toho důvodu také začíná být některý majetek z této střelnice rozprodáván.
2009 - spolek je rozdělen pouze do čtyř úseků, o něž se starají úsekáři pan J. Kuchař, J. Fiala, J. Hejhal a J. Ermis.
Tento rok se podařil další skvělý kousek- odlov druhého jelena na našem území. Tentokrát byl šťastným lovcem pak J. Kuchař
2011 - opět je s JZD domluveno ponechání mysliveckých políček s kukuřicí na přikrmování naší zvěře. Jedno se nachází u Práchňan a druhé u Jeníkova, aby měli členové lepší přístup ke krmení na zimu.
2012 - již dlouho se nekupují bažanti, a tak bylo rozhodnuto zbourat voliéru v Boudalicích
Tohoto roku byl též uloven 1. daněk v našem sdružení. Nedošlo k tomu bohužel běžným způsobem. Daněk byl nejprve sražen autem a poté nastoupil náš hospodář Jirka Babický, který ukončil jeho trápení. Ale jak je vidět, tato zvěř se dostává i do našich koutů.
2013 - kronikářkou se stává Hana Hejná po Josefovi
Hejhalovi, který se stává finančním hospodářem spolku a z časových důvodů se vzdává tohoto úkolu.
Provádí se opět aktualizace dat vlastnictví pozemků honebního společenstva
Tento rok se také prodává traktor, který nemá již v dnešní době terénních automobilů to správné využití.
Vzniká nová tradice, a to kulturní akce pro členy jako odměna za poctivě odvedenou práci v podobě na grilu opečeného prasátka u jeníkovské hasičárny.
Konečně je řádně uloven 1. daněk v naší honitbě, jehož šťastným lovcem se stává pan Josef Fiala.
2015 - vznikají nové vnitřní stanovy, které ošetřují nepracovitost některých členů.
Je změněn název na Myslivecký spolek Vysočina Čechtice
Spolek se podílí na oslavách a poutích pro obec, za což se mu dostává finanční odměna na práci pro revír.
Provádí se opět aktualizace dat vlastnictví pozemků honebního společenstva
Tento rok se také prodává traktor, který nemá již v dnešní době terénních automobilů to správné využití.
Vzniká nová tradice, a to kulturní akce pro členy jako odměna za poctivě odvedenou práci v podobě na grilu opečeného prasátka u jeníkovské hasičárny.
Konečně je řádně uloven 1. daněk v naší honitbě, jehož šťastným lovcem se stává pan Josef Fiala.
2015 - vznikají nové vnitřní stanovy, které ošetřují nepracovitost některých členů.
Je změněn název na Myslivecký spolek Vysočina Čechtice
Spolek se podílí na oslavách a poutích pro obec, za což se mu dostává finanční odměna na práci pro revír.